tisk
bratři karamazovi
petr korál, bod návratu
českokrumlovští bratři karamazovi byli vždycky svým způsobem ojedinělí. tím, jak na jedné straně navazují na to lepší z tradic českého undergroundu 70. a 80. let (zejména co se vždy velice kvalitních, v dobrém smyslu poetických textů týče - recenzovaný snímek není výjimkou) a na straně druhé je jim jeho někdejší hudební rámec úzký. jsou to vesměs zdatní muzikanti (ostatně, před čtyřmi lety natočili a vydali rockovou operu apokalypsa/obrazy janova zjevení, společný to výtvor s renomovaným romanem dragounem) a nějaké primitivní odrhovačky či neumětelské rádoby experimentálmní pokusy by je rozhodně nenaplňovaly sebeuspokojením. tentokrát tedy bez rotpaků sáhnou tu k blues, tam k zemitému tvrdému bigboši, onde rozechvějí artrockovou strunku, ba i na osobitou předělávku the beatles (norwegian wood s latinským textem!) a na nádhernou křehkou folkovou písničku (bratříček) dojde. aniž by to nějak okázale proklamovali, bratři karamazovi se drží principu “daleko k podbízivosti, blízko k přemýšlivému posluchači". takovému, který se nespokojí s něčím tuctovým a snadno průhledným.
petr korál, rock and pop říjen 2005
související články:
pondělí 10. října 2005