tisk
bratři karamazovi
yarda pichlík, bod návratu
bratři karamazovi - “bod návratu” (guerilla records 05) - jihočeské zjevení, naplňující designem svých členů moji představu o názvu, který si zvolilo, vydalo 5. desku za víc než 10 let své existence. škoda, že nejsou tady na severu známější (i když lábus edičně dělá, co může) a že tady snad - aspoň co já vím - nikdy nekoncertovali. kapelám tohoto typu se v svč. kraji vždycky docela dařilo. je pravda, že ne zrovna v teplicích, kde asi přemejšlení bolí o něco víc, než jinde. spíš v jihozápadním koutě oblasti.
kamaráčoft s magorem jirousem - a tím pádem s celým undergroundem - je zřejmej od prvních slov a tónů, i když tahle deska je proti předešlým (z nichž jen operu "apokalypsa" neznám) zvukově ne tak temná a taky bych řekl míň elektrická. vznikala od roku 2002 ve studiu av servis ve vyšším brodě a je to nejkratší deska skupiny (29:53), i když ani předtím nikdy žádné litanie nevytvářeli. s výše zmíněným průzračnějším zvukem souvisí asi i mírné ubrání na dřívější depresi - aspoň to tak na mě i po 4. a 5. poslechu působí. ovšem kdo karamazovy zná, ví, že míň deprese u nich neznamená, že by to bylo zrovna do gogošou. jejich charakteristické atributy jsou samozřejmě přítomny. dekadence, mysticismus, symbolismus... z 10 skladeb je 9 vlastních. ta jedna převzatá není tentokrát výjimečně od doors. pod názvem "salve regina" se skrývá latinský (!) text na melodii "norwegian wood" od slavné liverpoolské čtyřky. (převzetí samozřejmě v bookletu přiznáno - ne jako když si před 30 lety j. klempíř taky přihřál polívčičku a "kam letí ten čáp" bezelstně podepsal.) zvuk je parádní - myslím, že "bratři" takhle zvonivý kytary nikdy neměli. třeba v písní "voda" bych pro ně použil svůj novotvar "vodomalebnost". jen vzácně se ozve boosterovej prďák, tolik hřející mé ucho. "nebolí" začíná nevinně, skoro folkově, pak od prostředka největší nátěr z celý desky. a "bylo jitro" - milovníka chytrejch úspornejch aranží a sevřenejch lapidárních textů pravá rozkoš! kúčova (= pavel kučera, kapelník, zpěvák, textař a kytarista ) polorecitace, polozpěv může místy někomu vzdáleně připomenout pavla zajíčka z "dégéček", ale možná to dělá spíš tématika textů - a zase jsme u toho, kam tahle parta patří. á propós tématika... to je asi to nejtěžší k hodnocení, neboť: lyrika, metaforično, tajemno, neuchopitelnost... něco takovýho popisovat je blbost a texty se sem nevejdou. a ty dvojhlasy si taky těžko představíte.
tahle deska má jen jednu chybu - měla bejt tak dvakrát delší.
yarda pichlík, nové ústecké přehledy leden 2006
související články:
úterý 10. ledna 2006