Historie
Bratři Karamazovi
Tu kapelu jsme založili v únoru 1993 s Milanem Tokárem a Markem Borsányim ještě jako Elephant Music Revival Band – Markův výmysl. Prvního asi půl roku jsme zhudebňovali poslední knihu Bible – Janovo zjevení – Apokalypsu. Asi po třech měsících Marek odešel a odnesl si i svůj oblíbený Elephantský název – tak jsme se překřtili na Bratry Karamazovi. V té době s námi postupně hrálo půl Krumlova – takže si všechny nepamatuju, jediný, kdo s námi vydržel do prvního koncertu byl basák Peťa Hulec. Někdy v létě 1993 s námi začal bubnovat Jožin. První koncert byl v září 1993 Na Baště U Fíka, to je hospoda na Vltavě, celý se sestával z provedení Apokalypsy a byl apokalyptický zřejmě dost, protože pak Peťa Hulec odešel někdy na podzim, pak Milan zapařil, myslím v hospodě U Vídně s Destilem a zlanařil ho k nám, takže na silvestra 93 jsme v Bílé paní už hráli komplet jako potom asi pět let: já – kytaru, zpěv – Milan, sólovou kytaru – Destil, basu a Jožin bicí.
V té době jsme začali víc pařit a hulit, takže Apokalypsa šla postupně k ledu a začli jsme psát jiný songy. V roce 94 jsme v Pingáči, což byl krumlovskej rokáč, nahráli demo z koncertu, nahrál nám ho Beďa Pingitzer alias Pingi, který nám potom společně se Špildou v lednu 1995 nahrál první CD: Oslava ohně. V tom roce 1994 jsme se taky sčuchli s Magorem – Ivanem Martinem Jirousem – otcem undergroundu, vzešlo z toho mnoho veselých příhod i trestných činů a Martin je dodnes náš, jak říká, promoušn manažer.
V roce 1996 jsme kromě jiných zahráli dva poslední koncerty. V roce 1997 jsme u Mirdy v Praze Podolí natočili CD: V krajině únor. Pak to zabalil Destil a na basu přišel Pajda. V září 1997 jsme se seznámili s klávesákem Romanem Dragounem a začali jsme společně s ním znovu pracovat na Apokalypse. Jistý dobrák plivník nám ukrad peníze na studio, takže to trvalo čtyři roky, než jsme ji nahráli na CD a ztvárnili ji i jako divadelní hru, rockovou operu. Hrálo se asi dvacet představení, v Krumlově, v Budějovicích a v areálu Divadla pašijových her v Hořicích na Šumavě.
Někdy v roce 1999 odešel z kapely Milan a od té doby hraje sólovou kytaru Peťa Turek. V roce 2001 jsme vydali CD: Za pět pět, pak odešel Pajda a na basu přišel Sale. V letech 2001-2003 s námi hrál kytaru ještě Kábul, v roce 2005 jsme vydali album Bod návratu a v roce 2006 živák z Černýho velblouda z Budějovic, Báječné písně živě.
Všechny tři poslední počiny jsme vydali u Guerilla Records – u kamaráda Lábuse. Od září 2006 bubnuje Dan Hubáček.
Je rok 2012. Už pátým rokem hraje na klávesy Petr Kučera a čtvrtým rokem na basovou kytaru Olda Sýkora. Loni jsme vydali album Slunovrat...
Kúča, 2012
